A M E T Y S T O V É G E O D Y

Křemen je v zemské kůře jedním z nejčasteji se vyskytujících nerostů. Je základní složkou mnoha vyvřelých, přeměněných nebo usazených hornin. Obecný křemen je šedý či bílý. V krystalické formě vytváří šestiboké prizmatuicky zakončené krystaly. Často též vytváří různé srostlice, kaskády atd.

Obecný křemen je šedý či bílý. V krystalické formě vytváří šestiboké prizmatuicky zakončené krystaly. Často též vytváří různé srostlice, kaskády atd. Už od starověku jsou známy, ceněny a vyhledávány jeho často nádherně zbarvené varianty. Z těch nejběžnější je na tomto místě možno uvést křišťál (crystalos = led), který je krásně čirý. Nejvíce ceněný je v podobě takzvaných ledových krystalů. Dále je to pak citín (citros = žlutý), záhněda (kouřový až temně hnědočerný) a morion (naprosto černá odrůda). Velmi ceněný je také růženín s jemě růžovou až masově červenou barvou. Ten, na rozdíl od předchozích, bývá v krystalické podobě nalézán velmi zřídka. Nejznámější z nich je světle až temně fialová odrůda, zvaná ametyst. Jeho zbarvení je důsledkem poruch v krystalické mřížce, které způsobilo radioaktivní záření.

Ametystové geody - (geoda = obecně dutá těleso jehož vnitřek je vystlán krystaly nějakého nerostu) vznikají tak, že stěny bublin, které vznikají ve vyvřelých horninách (jako jsou například čedič či melafýr) a které obsahují rozličné nerosty ve formě plynů či roztoků při postupném chladnutí z obsahu bubliny porostou krystaly.